|
|
Ohrožené dítě a jeho rodina
LAKSAROVÁ, Eliška
Bakalářská práce je koncipovaná jako teoretická. Skládá se z několika částí popisujících sociální práci s rodinou a ohroženým dítětem. Zaměřuje se na tuto problematiku zejména z pohledu sociálně-právní ochrany dětí, pro kterou je klíčovým tématem. Zabývá se pojetím rodiny, její definicí, strukturou, funkcemi a v neposlední řadě jejími typy. Předkládaná práce definuje ohrožené dítě včetně všech možností ohrožení. Pojednává o jejich možných příčinách a představuje zákonná ustanovení. Dále charakterizuje sociálně-právní ochranu dětí, různé instituce a osoby, které ji vykonávají, vymezuje jejich práva a povinnosti a poskytuje pohled na několik modelů, jak může vypadat hodnocení ohroženého dítěte. Obsahuje také zmínku o multidisciplinární spolupráci a jejím využití. Poslední část je věnována možnostem řešení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Některé z nich jsou doplněné o příklady získané z mé dosavadní praxe na orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v sociálně-aktivizačních službách pro rodiny s dětmi.
|
|
|
Etické aspekty asistované reprodukce jako výzva pro činnosti sociálního pracovníka
ŠVECOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou asistované reprodukce, vymezením metod a její etickou problematikou. Definuje neplodnost jako problém medicínský, ale i sociální. Zaměřuje se na principy sociální práce a vystihuje její etickou podstatu. Tím propojuje medicínský problém se sociální problematikou a zdůrazňuje nutnost multioborové spolupráce. Práce upozorňuje na samotného člověka jako pacienta v rámci procesu asistované reprodukce, srovnává aktuální situaci v České republice s vybranou zahraniční praxí a vymezuje možnosti sociálního pracovníka ve zdravotnictví a jeho důležitost. Práce je formována teoretickými východisky s důrazem na aktuální zdravotnickou statistiku doplněnou o zdroje zahraniční praxe.
|
|
|
Týmová spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku: inspirace pro rozvoj managementu v psychosomatické medicíně v ČR
Kratochvílová, Iva ; Holeyšovský, Jan (vedoucí práce) ; Trpišovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na organizaci interdisciplinární týmové spolupráce v oboru psychosomatiky na specializovaných klinikách v Bavorsku, popisuje systém organizace a vedení spolupráce tamních týmů a principy, které ji konstituují právě v tomto oboru. Práce je koncipována ve dvou navazujících částech, teoretické a empirické. Teoretická část práce je věnována definování problematiky týmů, týmové spolupráce, dále pak jejím charakteristikám ve zdravotnictví a v multioborových (interdisciplinárních) týmech s přihlédnutím ke specifikům vedení těchto týmů. Multioborové týmy a meziprofesní spolupráce je zde pojednána i ve vztahu k oboru psychosomatické medicíny. Navazuje souhrn současného zakotvení psychosomatické medicíny v rámci vzdělávání lékařů, legislativy a zdravotnického systému ve Spolkové republice Německo a v České republice. Systémové zakotvení oboru psychosomatické medicíny v Německu je jedním z hlavních důvodů, proč je empirická část zaměřena na německé prostředí psychosomatické praxe. Výsledky práce přinášejí model týmové spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku, kterým se české prostředí může inspirovat a svou koncepcí navázat na hlavní zjištěné principy týmové spolupráce. Těmi jsou společné vize a koncepty spolupráce a poskytované péče, základní terapeutické...
|
|
|
Nejlepší zájem dítěte v kontextu biopsychosociálních aspektů zdraví
Benešová, Zdeňka ; Hanušová, Jaroslava (oponent) ; Váchová, Alena (oponent)
Rigorózní práce reaguje na problematiku podpory zdraví dítěte, v současné době stále zaměřenou převážně na zdraví somatické s dlouhodobým deficitem a podceňováním podpory psychosociálního zdraví. Systemicky koncipovaná teoretická část práce vychází ze současného zdravotního stavu populace, seznamuje s biopsychosociálním konceptem zdraví a jeho legislativním zakotvením ve vztahu k zajištění nejlepšího zájmu dítěte. Obsahuje úvahy o zdraví a nemoci jako o schopnosti zvládání životní zátěže a udržení homeostázy. Základem je uznání živého organismu jako seberegulujícího systému se schopností vytvářet symptomy na všech úrovních existence. Symptomatologii vnímá jako specifickou řeč umožňující najít cestu k tomu, aby organismus symptomy přestal vytvářet a aby se vyléčil. Práce plně respektuje současné zdravotní služby, které rozšiřuje o podporu psychosociálních aspektů zdraví tak, aby jeho jednotlivým aspektům byla věnována srovnatelná pozornost. Pro potřeby praxe se zaměřuje na výchovu ke zdraví v rodině a škole, na děti se zvýšenou potřebou psychosociální podpory a na děti vyžadující intenzivní péči v důsledku přetrvávajících nebo závažných zdravotních somatických nebo psychosociálních obtíží. Výzkumná část práce realizovaná v pilotním programu multidisciplinárního Centra duševního zdraví dětí, který je...
|
|
|
Role speciálního pedagoga v předškolním vzdělávání dětí s autismem
Skleničková, Martina ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Rigorózní práce se zabývá rolí speciálního pedagoga v předškolním vzdělávání dětí s autismem. Vychází ze studia odborné literatury a z dlouholeté praxe autorky, speciální pedagožky v mateřské škole se speciálními třídami, její úzké spolupráce s kolegy, rodiči a externími odborníky. Práce je rozdělena do tří částí. První, teoretická část, definuje základní pojmy, jako jsou autismus, osobnost speciálního pedagoga, školský vzdělávací systém, podpůrná opatření, inkluze. Druhá část přináší autorčiny poznatky a zkušenosti z praxe. Zaměřuje se na týmovou a multidisciplinární spoluprácí, obsahuje strukturované rozhovory s odborníky, kteří tvoří tým při práci s dětmi s autismem v mateřské škole, kde autorka pracuje. Přináší také stručný pohled na systém předškolního vzdělávání ve Švédsku, Finsku a v Gruzii. Autorka vychází z osobních zkušeností, které získala během pracovních zahraničních cest. Třetí část rigorózní práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden v období září 2018 - říjen 2019 mezi speciálními pedagogy z mateřských škol a školských poradenských zařízení, kteří pracují s dětmi s autismem. Výzkum se zaměřuje nejen na přímou práci s dětmi, ale také na zkušenosti s inkluzí dětí s autismem, metody a cíle práce, problémy při práci s touto cílovou skupinou, mezioborovou...
|
|
|
Etické zásady pro sociální práci s rodinou na příkladu případových konferencí sociálně právní ochrany dětí
Langhammerová, Kamila ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými zásadami multidisciplinární spolupráce s rodinou na případových konferencích sociálně právní ochrany dětí. Cílem práce je vytyčit zásadní etická kritéria pro použití partnerského přístupu a paternalismu v sociální práci s rodinou na příkladu případových konferencí OSPOD a předložit kritickou reflexi praxe případových konferencí ve světle etických principů. Klíčová slova sociální práce, rodina, etické principy, multidisciplinární spolupráce, případové konference, nejlepší zájem dítěte, paternalismus, partnerský přístup
|
|
|
Intervence orgánu sociálně právní ochrany dětí v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany
KOUBOVÁ, Jarmila
V bakalářské práci s názvem "Intervence OSPOD v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany" jsem se v teoretické části, kterou jsem rozdělila do dvou kapitol, věnovala nejprve historii sociálního vyloučení, poté samotnému vysvětlení pojmu sociální vyloučení. S tématem sociální vyloučení souvisí i pojem vyloučená lokalita. Zabývám se skupinami osob, které jsou nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Druhá kapitola přináší informace o sociální práci. Popisuji i historii sociální práce, která vznikla na podnět sociálních problémů ve společnosti. Je vymezeno postavení sociálního pracovníka v platné legislativě a jak je sociální pracovník definován odborníky z praxe. Následující pasáž popisuje úlohu sociálního pracovníka v rodinách s dětmi ve vyloučených lokalitách, vymezuje pracovníka OSPOD. Multidisciplinární spolupráce a nejčastější témata multidisciplinární spolupráce jsou námětem další části. Seznámení s nejvíce používanými přístupy k sociální práci a s pojmem případová konference zakončuje teoretickou část. Na samém počátku praktické části je přiblížena historie města Nýřany, která by měla napomoci pochopit specifika dané oblasti. Jsou charakterizovány vybrané vyloučené lokality v působnosti MěÚ Nýřany. Pro získání informací byl vytvořen výzkumný soubor z žen, které žijí v těchto vyloučených lokalitách a vychovávají zde své děti. Nad rámec zadání bakalářské práce jsem považovala za zajímavé získat i názory sociálních pracovníků, kteří v daných lokalitách vykonávají svoji nelehkou práci. Pokusila jsme se získané informace z obou výzkumných souborů porovnat a tím si vytvořit náhled na jejich vzájemnou interakci a na jejich názory na současnou situaci.
|
|
|
Cochemská praxe
HŘÍŠNÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá Cochemskou praxí jako novým způsobem řešení situace dětí při rozchodu nebo rozvodu rodičů. V úvodních kapitolách je popsána historie vzniku Cochemské praxe, postupné přijímání jejích principů v Německu a v České republice. Dále je popsána multidisciplinární spolupráce jednotlivých aktérů Cochemského modelu, a to soudců, pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí, poraden pro rodinu, mediátorů, advokátů, znalců. Ve druhé části se práce zabývá postupem při realizaci Cochemské praxe na konkrétním pracovišti orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Práce se věnuje tomu, jaký je postup jednotlivých členů multidisciplinárního týmu a tím, jak na nový přístup se strany odborníků reagují rodiče.
|
|
|
Týmová spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku: inspirace pro rozvoj managementu v psychosomatické medicíně v ČR
Kratochvílová, Iva ; Holeyšovský, Jan (vedoucí práce) ; Trpišovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na organizaci interdisciplinární týmové spolupráce v oboru psychosomatiky na specializovaných klinikách v Bavorsku, popisuje systém organizace a vedení spolupráce tamních týmů a principy, které ji konstituují právě v tomto oboru. Práce je koncipována ve dvou navazujících částech, teoretické a empirické. Teoretická část práce je věnována definování problematiky týmů, týmové spolupráce, dále pak jejím charakteristikám ve zdravotnictví a v multioborových (interdisciplinárních) týmech s přihlédnutím ke specifikům vedení těchto týmů. Multioborové týmy a meziprofesní spolupráce je zde pojednána i ve vztahu k oboru psychosomatické medicíny. Navazuje souhrn současného zakotvení psychosomatické medicíny v rámci vzdělávání lékařů, legislativy a zdravotnického systému ve Spolkové republice Německo a v České republice. Systémové zakotvení oboru psychosomatické medicíny v Německu je jedním z hlavních důvodů, proč je empirická část zaměřena na německé prostředí psychosomatické praxe. Výsledky práce přinášejí model týmové spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku, kterým se české prostředí může inspirovat a svou koncepcí navázat na hlavní zjištěné principy týmové spolupráce. Těmi jsou společné vize a koncepty spolupráce a poskytované péče, základní terapeutické...
|
|
|
Sanace rodiny jako způsob práce s dysfunkčními rodinami na Mostecku
Hynešová, Alexandra ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku práce s ohroženými rodinami se zaměřením na metodu sanace rodiny a její aplikaci ve městě Most. Jedná se o práci teoreticko-empirickou s návrhem projektu pro aplikaci metody sanace v praxi. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola se věnuje pojmu rodina jako základní kategorii celé problematiky. Druhá kapitola zpracovává téma ohrožené rodiny, která představuje cílovou skupinu procesu sanace. Kromě vysvětlení důležitých pojmů zahrnuje tato kapitola také analýzu současného stavu práce s rodinou u nás a v některých evropských zemích. Třetí kapitola je již zaměřena na pojem sanace rodiny. Kromě definice pojmu vysvětluje cíle, postupy, používané metody i právní rámec. Čtvrtá kapitola analyzuje situaci v oblasti sanace a její aplikaci v současném systému práce s ohroženými rodinami a seznamuje čtenáře s moderními metodami, které jsou příslibem do budoucnosti. Pátá kapitola se zabývá systémem sociálních služeb, které je možné pro sanaci rodiny využít s akcentem na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Poslední kapitola představuje návrh projektu na zavedení sanace rodin ve městě Most. V závěru jsou shrnuty teoretické i praktické poznatky a je zdůrazněn praktický přínos práce.
|
host ::
RSS.